His Story I

Druhym clankem v poradi bude hned neco ponekud neobvykleho, ale zkusime to a uvidime. Kdyz se bude libit, tak urcite budem psat podobnych vice. Pojdme se myma ocima podivat na jeden z mych dnu, presnej receno na jeden z mych volnych dnu, kdy sem podniknul mensi vylet.



01
Oba s Radou mame za sebou vytrvalostne-pracovni vikend. Za posledni 3 dny napracovano 35 hodin, v patek usnuti ve vlaku, v sobotu docela krizovka, ale prezil sem. V nedeli to utikalo, ale jebal sef, takze velka frustrace, ale je to zatim nase jedina prace, tak clovek proste musi zatnout zuby, ale chvilema sem mu malem o palici rozmazal mango. Podarilo se mi vymenit 2 manga za cupcakes a nejake cookies, takze jsme vikend zakoncili sladce 🙂

Je pondeli rano a budi me vsechno mozny jenom ne klid a slunecni paprsky. Jak uz to byva tak den kdy potrebuje clovek nejvic spat se ptaci flotila rozhodne zkouset novej refren nebo se hadat kdo sezral vcera vic bobuli. Vstavat ale musim, protoze je treba douklidit pokoj, protoze v baraku bude inspecke od vlastniku. Ano, zni to absurdne, ale skutecne bydlime v podnajmu u podnajemniku. Podnajem v podnajmu, sen ve snu, realita v realite? Inception i Matrix hadr… Uklizime ve spechu, chystame i jidlo na den a neco po osmy vypadnem.



Venku se udela krasne, takze obejdem ulici a sedame na fotbalovy hriste/park kam chodime cvicit a behat. Jsme tam sami az na par pejskaru, bozi!
Vyvalujem se na dece, snidane v podobne asi kilovyho manga a slunicko.

“Uaaah to mango je boziiiii, to bych moch dlabat celej den”

V tuseni, ze se odpo zatahne odhazuju tricko, odhaluju medvedi hrud a nabiram slunecni energii naplno. Rada dela domaci ukoly, ja drtim sudoku a tu malou chvili uzivame tu krasnou pohodu, nez se vydame na cestu.

02


Muj dnesni plan je jasnej, dojet vlakem nekam k pobrezi a dojit k mori skrz poradnou prochazku. Rada dava tip na vlakovou stanici Showgrounds, zni to moc krute(skoro jak nejaka bojova arena) na to aby to byla pravda. Uz ve vlaku zacinam tusit velezradu, protoze to naramne pripomina berlickovej expres z Prahy. Po vystupu z vlaku mi chvili trva nez zjistuju ze sem v pasti!
Oh shit! Tohle je horsi nez slepa ulicka nebo sprchy v base! Vystup z vlaku primo prechazi na vstup na vystaviste, kam proudi davy duchodcu. Neni jiny vychod(natoz pak zachod, na kterej se mi ukrutne chce) a s kazdou minutou, kterou tam zustanu starnu o 10 let a mam cim dal tim vetsi chut si vytahnout kalhoty az k pupiku.

“Get me out of heereee! No to ne, takhle me teda nedostane hosani.”

Nachazim snizenou zidku, prepinam na rezim “Tarzan” a unikam ze sparu seniorske zaliby v karavanech. Ehm, zapomnel sem zminit, ze to vystaviste vystavuje karavany…

01

“Konecne free, zapnu fotak at sem ready kdyby nahodou po ulici bezela treba Pamela Anderson ci tak.. Jeste tak najit nejaky krovi na ten zachod…”

Na hodinkach nastavuju smer jiho-zapad a dal to cele nechavam ve freestylu, proste nekudy pujdu a je to. Cestou potkavam vsemozny kere/stromy/kytky a snad neni ani lepsi zpusob jak si ocichat zadek s fotakem nez poradny makro zabery 🙂


Nektery veci teda vypadaj dost sci-fi, ale to je jenom dobre!

02

05

Jdu a jdu, koukam na ruzny baraky, fotim vsemozny kvitka a najednou…

“Ty vo*e to je citron! A tamhle je zralej! No chlape pro tebe si du. Rada bude mit radost a ja nebudu vypadat jak mamanek co prijde domu s prazdnou”

Skacu jak za mladejch let a na druhej pokus mam v tlape krasnej velkej citron.

“Kurnik to chci mit taky nekdy na dvorku..”

Cesta pokracuje, domky a ulice jsou dost podobne chvilema ale je to krasny na prochazku. Prostorny ulice, spousta zelene, minimum rusnejch silnic a klid. Je to tak nejak naprosto opak Jizniho mesta v Praze, ale to je hodne nefer srovnavat tyhle 2 ctvrti. U dalsiho baraku narazim na exkluzivniho vratneho, bozi proste 🙂

02

Jak tak jdu hlavni ulici, tak zjistuju, ze se da odbocovat do ruznych malych postranich vjezdu, ktere vedou treba 30 metru k nekomu k vratum nebo to propojuje dve ulice. Neni to ani tak ulice jako spis dobrodruzna stezka. Let’s try it!

05
A bum ho, narazim opet na plody more! Teda plody australie a ne more ty bimbasi.. Tentokrat fiky a krasne zraly. Dokumentuju to aby mi vubec nekdo veril a jde se dal.
05
Mimo krasy prirody narazi i na krasy vytvorene clovekem. Cas od casu se mihne krasnej veteran, kterej mi sice parkrat utece kvuli nepripravenosti, ale parkrat se i zadari. Tenhle bobik mi udelal vetsi radost nez nejakej nabusenej sportak. Ma to proste styl az na pudu a basta! Jezdi tady i fakt hodne motorek, ale povidani o nich si nechame na jindy, protoze to je na samostatny clanek.


Pomalu ta ctvrt zacina vypadat uz povedomne a tusim, ze se blizim ke Cottesloe. Je to tak trochu snobska ctvrt, ale ma to fakt neco do sebe. Osobne bych to popsal jako takove zalesnene San Francisco. Lehce kopcovite, zajimave perspektivy a skoro nikdo na ulici krome me 🙂

02

Cestou narazim na ruzne ujetiny a tohle je rozhodne jedna z nich, ale verim ze pro nejakeho nemeckeho imigranta je tato fotka naprosta definice nebe.

02

05
“Andelicek strezici Audi. Jak by si takovou zahradu asi udelal treba brit? Socha chlapecka, ktery moci na jeho auto? Hmm, to by slo…”

Stale narazim na fakt zvlastni kytky a kere a zacinam opravdu milovat toho malyho foto prcka, protoze ono jde fakt zrejme fotit i takovy prkotiny jako hmyz apod. Nejdriv sem to jako vyfotil a byl celkem happy, ale pak dam zoooooom a vono to normalne ukaze jaky slipy si ta moucha dneska vzala. Neskutecny. Takovyhle veci by se meli prodavat na povoleni, takhle muzu z Prahy smirovat jak vidlaci krmi vepre nekde u Brna a staci mi stat v okne s fotakem.

V jedne z dalsi postranich ulicek opet narazim na nejaky plody, ale tentokrat sou plody vycurane a poslou vyzralyho kolegu aby obetoval svuj vyzivny a enzymu plny zivot a nechal se rozslapnout.

“Do ri** snad to neni ho***! Teda ale husteeej obtisk! Vyfotit a mizim nez fakt slapnu do neceho co uz proslo travenim”

02

05
Pomalu zacinam tusit, ze more musi bejt uz kazdou chvili, ne ze by foukal svezi morsky vzduch nebo bych byl obsypan trusem racku, ale proste takovy to tuseni. Navic ten jeden kopec uz vypada povedomne. Mp3ka vyciti svoji chvili, posle mi do usi magickou hudbu ze Stardustu. Ja uz netusim, ale vim, ze se blizim. Krok se zrychluje, hudba podbizi k tempu, uz skoro bezim, hudba uplne jiskri, mam husi kuzi, sprintuju na vrchol kopce, otvira se mi panorama a vim, ze tohle je ONO, tohle je proste muj raj! Bomba la tomba proste.. Nemam slov, kroutim hlavou zprava doleva a nechavam se pohltit tim pocitem uplne naplno.

Prechazim posledni silnici, chvili saskuju s fotakem a fotim panorama a pak objevuju tenhle naprosto pohadkovy vstup do pisecnych dun a zacina dalsi cast moji cesty. Na chvili opoustim civilizaci a vnoruju se do naprosto jineho sveta, kde pisek je vas nepritel ale i zachrana, kde vlny bojujou o vetsi potlesk a hlavne je tady KLID! Pada rozhodnuti zkusit i natocit video, takze hledam optimalni zacatek, vse pripravuju, zapinam nataceni a:

“Azizi, dosly baterky… Uaaah, neni mozny todleto, dyt pred chvili hlasila plnej stav ta mala mrcha. Hergot to ne todleto, to proste pude! A basta!”

V batohu mam druhou, ktera je sice temer vybita, ale tusim, ze to zvladne snad. Prohazuju, zapinam, natacim a sem zpatky ! Oh yeah!





Video se podarilo natocit a hlavne sem bez infarktu zvladnul i lehkou upravu a export v Sony Vegas. Stupido Adobo Premiero neumi formaty fotaku, takze sem se musel ucit novej program a klasicky nervove vytejkat u exportu. Jsou urcite jedinci, kteri znaj tento druh trapeni a s Voytou sme si to opravdu uzivali plnymi dousky pri nasich minulych strihacich/reziserskych sezenich. Ale to k tomu proste patri, protoze clovek pak za odmenu dostane hezky vypadajici video a muze na sebe bejt aspon na par vterin pysnej 🙂

02

Vlny praskaj o breh, vitr docela fuci, holt neni to slunnej den, ale co? Nachazim si utulny mistecko mezi dvema mini kopecky, vybaluju obed a potom naprosto labuznicky a nerusene hodinu zvejkam moje zrni a zelen. Zadnej sef me nehoni abych to stihnul za 30 minut, takze opravdu uzivam a nespecham. Mezitim projde par lidi a docela to vypada hezky tak i fotim.

02

Zhruba tusim, kde jsem a vydavam se na cestu k hlavni plazi Cottesloe, kde to s Radou zname. Pred par tydny tam instalovali vystavu umeni, tak treba neco stihnu nez to sbalej.

“Brrr je teda pekelna kosa”

Tento kuriozni vyjev ma docela neco do sebe. Neni to jenom kus plechu, ale je to zvetsenina jehly, ktera symbolicky propichuje zemekouli a spicka te jehly se nechazi v Dansku. A kdyz tim okem jehly nekdo proleze, tak ta spicka jehly problikne a prulez je zaznamenam na internetu. Docela vychytany a to by nebyl Tomino aby na tom chvili neskotacil nez tim nakonec prolez 🙂

02

“Hmm, jit do vody nebo ne? Jako je fakt divny, ze v ty vode nikdo neni. Nejni nejakej sraz chobotnic ci tak ? Abych se neztrapnil kdyz tam vlezu.. A hele, capek od Lifeguardu tam vlez… Sakra tak to musim, kdyz sem si vzal ty bombardaky. Jinak budu za slecinku.”

Po kratke koupeli a par sprintech na plazi se jdu prevliknout a spousti se brutalni bourka.

“Chachaa, perfektni casovani”

02

Taky sem pozdravil jednoho tatku smoulu, ktery zrejme sherifoval plazi, ale moc mu to neslo jak se zdalo. A uf uf baterka zase zlobi, ale rikam si, ze uz sem toho nafotil docela dost. Jen mi chybi nejaky pomyslny zaver, nejaka tresnicka na dortu. Osud na sebe nenecha dlouho cekat a prihraje mi pred vysileny objektiv krasneho Jaguara.

02

“Chrocht”

Zcela spokojen jdu na vlak, tesim se domu za bejby a tesne pred nadrazim..

“Co to safra je? Okridleny cunici? No to sou papousci, ale cely od hliny!”

Jak je po desti, tak zrejme lezou zizaly a papouchove maj chut na protein, takze vidim cca 50 bilejch bimbasu jak se nekompromisne rochni v rozbahneny zemi, pobihaj sem a tam, krakoraj a rejou do zeme jak zlatokopove. Takze tohle je asi ta moje pomyslna tresnicka, hehe. No tak proc ne ?

02

05
Na nadrazi v Pertu se potkavame s Radou, ktera nese krabicky jidla co dostala od Amy a Briana (korejsti kamaradi), takze se zvedavosti mirime domu. Je po desti, pekelna zima, takze uplne chut zalezt pod deku, pustit dobrej film a dat si vecu. Coz taky splnujem zcela a naprosto a oba usiname vysileni a spokojeni.

“Hmm uz aby bylo rano a k snidani mango”

Pokud jste docetli az sem, tak diky za cas a snad vas to nenudilo. Zkusil jsem psat neco na zpusob denik/myslenkove pochody tak nevim jak to prijme verejnost 🙂
Uvidime, parkrat to urcite jeste urcite zkusim, byla to docela sranda zaznamenavat mysleni.

Zatim ahoj!

6 Responses to His Story I

  1. JM says:

    Ahoj,

    ako keby som tam bol s Tebou. Tak skvelo si Tvoj den opisal. Nadhera, lahoda, pohoda,…

    Nech je takych co najviac. Spolu s Radkou a ci sam, zvladol si tento opis tvojho dna ako pozemsky kapitan.

    RaJ

  2. Tomas LittlePaul says:

    Super pribeh Tome,
    Vice takovych! … Nadherny povidani doprovazeny vizualnima pomuckama … COOL …. Druhej clanek si necham na zitra, abych to vsechno nezhlt najednou … To vis aby to vydrzelo 😀

  3. Romi says:

    Velmi neotřelý článek!!! Trošku delší, ale takový výlet s mnoha poznatky si to zaslouží, je vidět, že máš oči otevřené a vnímáš tu krásu kolem a hlavně své pocity a o to jde!! Těším se na další články. Moc pozdravů z domova. Romi.

  4. Kocicak says:

    Krásné, to video to pocitově hodně přiblíží 🙂

  5. Radek P. says:

    Ahojda..držím vám palce….článek mě zase přiblížil o kousek blíž nadšenosti z cestování …jinak to video je opravdu skvost …ta hudba k tomu sedí ..jemná přírodní krása spojená s relaxací a pohodou ..díky moc

  6. […] si vzpomina na muj prvni vylet (odkaz zde) tak nasledujici radky se udaly hned den pote. Predpoved pocasi opet naznacovala jasny slunecny […]

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *