Tak konecne opet clanek! Ze nam to ale trvalo no. Omlouvame se za zpozdeni a snad to ted bude lepsi. Mame za sebou dost necekane stehovani a ruzne dalsi veci, ale zijem a chcem se s vami podelit o trochu kycovitou zpravu, ale lepsi nez zadna zprava, ze? 🙂 Pojdte si precist jak sme oslavili vyroci a zaroven par zajimavych veci k tomu.

30. Brezna jsme s Radou oslavili spolecne 2 roky a tentokrat to bylo ponekud jine nez “fancy dinner” v nejake restauraci. Sice byla vecere, ale zaroven jsme premysleli jak tuto udalost zhmotnit a mit nejakou pamatku.
Bylo samozrejme jasne, ze budem pect nejaky dezertik, takze timto clankem vas budou provazet fotky, ktere souvisi i s dlabancem 🙂

Specialni odruda jablkonu Granny Smith, ktera je prej vhodna na epl paje. A ano, opravdu je 🙂

Od zacatku pobytu v Australii se nam dari temer kazdy den najit nejaky drobny peniz. Nejmensi kovak je zde 5 centu coz je zhruba 1 ceska koruna. Neni to hodne, ale lepsi nez klackem pres prsty 🙂
Jsou ale dny kdy najdem treba i dolar, 2 dolar minci a parkrat se i zadarilo najit papirovou 5ti dolarovku. Vse to ale zacalo tak ze behem jednoho z prvnich dnu nasla Rada na ulici 15 dolacu. Dobre ona! Pro dost lidi to neni dostatecna motivace se takhle shybnout a zvednout 5ti centak, ale pro nas se to stalo novou super zabavou:) Je to i trochu symbolicke, protoze jsme se s “ulici” docela szili a behem prvnich dnu v Australii jsme vetsinu casu travili vsude mozne v ulicich. Na ulici jsme nasli i nas soucasny odstavnovac, ktery momentalne dostava pekelne zabrat:)

Citron utrzeny na ulici na jednom z mych potulnych vyletu

Takhle jsme tedy postupne nachazeli penizky az se zacalo blizit vyroci a s tim i nejaka souvilost. Jednoho pracovniho dne na trzich jsem navazal pratelstvi s japoncem Junem, ktery u protejsiho stanku pletl nejake provazky, byli jsme si dost podobni a dali jsme se do reci. Do Aussie landu jsme pricestovali zhruba podobne, ve stejnou dobu, v paru a taky sme meli tezke zacatky. Oni musel dokonce spat na plazi, protoze se jim nepodarilo najit ubytko. Prekvapive mel Jun anglictinu jako ja, takze jsme se mohli i normalne bavit a vymenovat zkusenosti a ruzne veci. Postupem casu jsem zjistil, ze ve volnem case plete z provazku sperky, ktere se potom snazi prodavat na ulici. No tady se proste kazdej snazi alespon nejak vydelat na zivobyti. Jeho prace jsou krasny a je videt, ze je to fakt piplacka a delana poctive rucne a pomalu. Takze se nam to pomalu zacalo rysovat ta souvislost 🙂

Ehm…

Tou dobou jsme meli nasbirano NESKUTECNYCH 30 dolaru (do toho nebylo pocitano tech prvotnich 15 babek)!!!! To je docela slusne, ze? V dobe kdy pisu tento clanek mame uz skoro dvojnasobek, takze lze rici, ze proste na tom neco bude 🙂 A pomalu ale jiste uz zase premyslime co symbolickeho koupime, ale velmi pravdepodobne to bude pytel kakalicka, protoze nam dochazi a to je neprijatelne zit bez kakalicka…

I vajicko bylo stastne, ze mohlo polozit svuj zluto-bily zivot za nas epl paj 🙂

Mno, takze sme proste sli za Junem, dali mu hromadu jablek a chleba z trhu (kde pracujem) a rekli mu co a jak a ze mame jenom 30 babek a jestli nam za to muze neco hezkyho stvorit. A on ze joo. Bohuzel se to napoprve nepovedlo, protoze Tominovi na naramek dal asi 10 malych kaminku a Tomino se bal, ze to rozflaka pri prvni prilezitosti, takze jsme to zkusili napodruhe a to uz se to povedlo fanta-sakra-sticky. Jak muzete videt, tak se jedna ciste o pletene naramky z provazku, ktere jsou velmi pevne, nevadi jim voda a clovek je proste nasadi a nemusi sundavat kdyz de varit/hrabat se v hnoji/stehovat 3 nakladaky kramu, ktery maj nasi landlordi. Naramky jsou docela jednoduche, ale takhle jsme to chteli, ale treba da prilezitost a od Juna koupime nektery z jeho master-pieces coz jsou treba nahrdelniky jako pavucina a uprostred je nejakej malej sutrak.

K veceri jsme to pojali lehce italsky a zkusili jsme udelat bazalkove pesto. Idea pekna, ale bez hmozdire to jde VELMI tezko, takze varovani pro vsechny pasta-zrouty, kteri by to chteli testit v mixeru: jde to opravdu blbe a vysledek neni zdaleka tak mnamozni jako kdyz to clovek utluce sam 🙂

Italske jidlo ve vietnamskych talirich. Tomu rikam multi-kulti

Aby nebylo malo experimentovani tak epl paj jsme zkusili udelat z bezlepkoveho testa. Teorie a napad skvela, ale provedeni o dost tezsi, takze pajik vypadal jako po explozi granatu, ale clovek ji pusou a ne ocima, ne? No NE snad? 🙂 Takze opet male ponauceni pro experimentatory: spodek testa muze bejt klidne z hliny nebo z umleteho dreva, ale vrchni cast (ta jakoby prikryvka) by v sobe mela mit bud vic vajec nebo aspon trochu lepku, jinak se vam moc nepodari udelat celistvy povrch.

V jednoduchosti je vsechno

No je to vsechno kyc jak bitch, ale tak trochu naivne doufame, ze to tady ctou lidi, ktery maj radi nase priblbly napady a vsechno okolo a tohle proste k nam dvema patri. Diky za pozornost a za rok zase ahoj u neceho noveho, zajimaveho, crazy a lovely 🙂

PS. Ten Euro dvou cent jsme nasli v den vyroci. Opet takova mensi symbolika 🙂

Ahojte!