Uz je to neuveritelnych 5 mesicu co jsme v Australii a za posledni mesic se udalo hodne zmen u nas a bohuzel jsme moc nekomunikovali s vami vsemi takze se pokusime to napravit v takovem serialu clanku aby si o nasem lehce neobvyklem zivote mohl precist kdokoliv.

Prvni 2 tydny v Australii jsme stravili v hostelech a zazili jsme dost krusne chvili, kdy to I vypadalo, ze budem muset spat na plazi/v parku. Situaci jsme s trochou stesti zvladli a po dost silenem a trochu zoufalem hledani nasli rozumne drahe bydleli ve sdilenem dome, kde se nachazela nasledujici sestava:

Postarsi Australan, ktery rad pomuze ale i rad zbuzeruje kvuli neumyte sklenicce. Jeho zaliby jsou “Footie” neboli australsky fotbal, kriket, piti kavy(pije pouze kavu, toto je overeny fakt) a poslouchani radia. Vzhledem k nize uvedene sestave si tento pan navykl cely den mit v jednom uchu sluchatko od mp3ky. Bohuzel nevime co presne posloucha, ale vietnamske radio to urcite nebude. Mozna tak sum more…

Jeho o cca 30 let mladsi vietnamska manzelka, ktera je neco mezi hysterkou a manipulatorkou. Neexistuje pro ni dialog bez zvyseni hlasu a velmi casto jeci na cely barak. Jeji zalibou je patlani na sebe vsechno mozne aby si zachovala mlade vypadajici oblicej. Druhou nejvetsi zalibou je otevreni mrazaku a pote sledovani ruznych videi na Youtube(mrazak je oteveren prave) a pote udelovani ruznych hysterickych prednasek na tema setreni energie.

Jeji o cca 15 let mladsi vietnamsky bratr, jehoz jedinou starosti je aby mel nagelovane vlasy, byl dokonale osprchovan a NIKDY nesel brzo spat tak aby dalsi den byl schopen vstat kdy je potreba. Jeho posedlost sprchou a gelem je natolik silna, ze radeji necha cekat plne auto lidi v 6 rano nez aby sprchu zkratil z 10 minut na treba 2… Mezi jeho zaliby patri nemyti nadobi, nezavirani hlavnich dveri pri odchodu z domu, nahodne generovani odpadu vsude po baraku. Snaha o vytvoreni image, ze si nedokaze sotva utrit zadek se mu docela dari, protoze to je presne to co si o nem myslime.

Jeho a jeji vietnamska maminka, ktera je o 5 let mladsi nez postarsi Australan(tady uz to zacina byt zajimave, ze ?:) ). Maminka je zastankyni hodne stare skoly. Mezi jeji nejvetsi zaliby patri bezesporu vareni jidla, myti nadobi a vsechny mozne aktivity pro jejiho syna, kteremu se snazi umoznit aby se mohl pravidelne a kvalitne sprchovat a nemusel se zabyvat starostmi beznych lidi jako je uklid veci, hazeni odpadu do kose, myti nadobi a vsechny dalsi podobne zbytecnosti, ktere by ho brzdili v jeho nadupanem zivote. Nejvetsi zalibou maminky je ale neodiskutovatelne prace s masem. Tato vietnamsko-australska rodina ma rada maso takze jejich a nas mrazak jsou plne masa (doslova plne – viz fotka nize) a stejne tak lednice. Maminka tedy kazdy den nekolik hodin manipuluje s masem a nikoliv s nejakymi kurecimi prsicky, ale se vsemi moznymi organy ruznych zivocichu. A to nejlepsi nakonec: je to vegetarianka.

Bez nadsazky by se dalo rict, ze se tam vejde i cela rozrezana krava a pul rybarsky barky…

Nezavisly spolubydlici a rodily Australan zhruba o 5 let starsi nez ja. Tvrde pracujici clovek, ktery me svym nadsenim nakazil zalibou o 4×4 auta. Tak trochu starsi mladenec ,ale ze srdce opravdu dobrak a hlavne neskutecny klidas, ktery s naprosto flegmatickym klidem prechazi vsechny mozne vietnamske boure a vybuchy, ignoruje, ze mu do jeho casti lednice lidi cpou vsechno mozny. Ma velmi silny australsky prizvuk a zezacatku jsme mu vubec nerozumneli a az v posledni dobe se to konecne trochu zlepsilo. Doufame, ze budem narazet na vic takovych pohodovych typku.

Vyse uvedena sestava s nami bydlela v prvnim baraku a bydli i v soucasnem. V predchozim baraku jsme poznali dalsi zajimave jedince:

Manzelsky par z Filipin. On pracuje jako FIFO(Fly in Fly out) coz znamena, ze kazde dva tydny odleti nekam do vnitrozemi, kde 2 tydny tvrde pracuje a pak ma zase 2 tydny volna. Jsou z toho pry luxusni penize, ale dosti nevsedni styl prace. Jeho manzelka je velmi prijemna a hodne ukecana pani, ktera ma velkou slabost pro sladky jidlo a kdyz neni manza doma, tak prasi teda neskutecnym stylem. Zcasti je to I dane tim, ze neni schopna si sama uvarit nic jineho nez vajicka a veskera jidla konzumuje z konzerv. Rada velmi trefne poznamenala “Ona se normalne 14 dni tesi az ji uvari klobasu”. Smutne, ale pravdive.

Vietnamske mlade trio(pritel, pritelkyne a jeji bratr), kteri meli jednu uzasnou vlastnost. Zhruba v 11 vecer si zacinali varit veceri a ne jen tak ledajakou vecu. Vietnamske vareni je velmi pompezni udalost a clovek se nespokoji s jednim chodem, takze se obvykle kuchtilo tak 2-3 hodiny za velkeho triskani nadobi a samozrejme smazeni vseho mozneho i nemozneho.

Nas prvni pokoj. Sice za oknem ohrada, ale slunicko nam tam svitilo a nikdo nam tam nevidel = perfektni kombinace 🙂

Ukazkovym dnem v nasem multi-kulti baraku je dopoledni siesta v prazdnem baraku. Pote se z niceho nic pririti vietnamska vlna, zacne se hromadne smazit maso, pak je asi 5 minut klid kdyz se ladujou a pak na sebe dost casto rvou. Vetsina hadek je kvuli mladsimu bratrovi, protoze co jsme pochopili tak jeho sestra se snazi bojovat aby byl trochu samostatny, ale maminka tvrdosijne drzi “mama hotel” a synacka vykrmuje a stara se o nej aby se mohl v klidu sprchovat a gelovat. Kdyz se nehadaji, tak pracuji a nebo spi. Velmi jednoduche. Na kazdodenni hadky jsme si celkem zvykli, ale jednou za 2 tydny se pokazde strhne silena vietnamska verbalni kung-fu rubanice a rvou na sebe hroznym zpusobem. Doma se to da jeste resit, ale horsi bylo kdyz na sebe mnoukali v aute, kde opravdu nebylo uteku a clovek to mel v 3D zazitku. Nastesti uz s nimi nejezdime autem.

Ryzove hrnce v plne palbe

Nesnazim se tyto lidi pomlouvat, ale spis vam trochu nastinit nas velmi nevsedni zivot, ktery nas tady potkal. Diky teto rodine jsme nasli docela slusnou praci a nase souziti se celkem stabilizovalo, ze jsme jim pekli dobroty, vozili ovoce, zeleninu a nebo momentale pizzu a oni nam ruzne pomohli s praci ci zadanim o viza – je to tedy celkem dobre fungujici vzajemne prospesny vztah. Bohuzel v posledni dobe jsme meli trochu rozepri, kdy jsme si dovolili zapnout troubu a nechat ji nahrivat nez jsme do ni dali pizzu. Takze od te doby jsme trochu na valecne stezce 🙂

Jak nekteri z vas vedi a nekteri ne, tak jednoho krasneho dne nam bylo oznameno, ze se za 2 dny stehujem. Neznamo kam a neznamo proc. Pecka proste. Ferovy jednani jak v Brne… Stehovani jsme teda zvladli, ale mame z toho velmi dulezite zkusenosti. V Australii parkrat za rok probiha takzvany Garbage day(nebo spis week) coz je uzasna zalezitost a my meli kliku, ze temer hned po prijezdu jsem to zazili.

Vetsina lidi totiz provede neco jako vanocni uklid a vsechen ten bordel se da na ulici pred barak a je zdarma pro kohokoliv. A nase pani domaci je totiz trochu kramarka a velmi zdarile vyuziva techto Garbage days. Za celou dobu bydleni u ni jsme si skoro kazdy den rikali, jak by to asi vypadalo kdyby se museli stehovat. Chte nechte jsme to privolali a na vlastni kuzi zjistili.

Drticka ledu a neco jako prenosny gril/trouba. Dodejme, ze domaci vlastni i samotne lednice na chlazeni piti takze mit drticku na led je …. ???

Prijel velkej nakladak se dvema borcema a zacalo se. Nez sme se nadali tak pulka nakladaku byla plna matraci a velmi brzo bylo jasny, ze se nepojede jednou… Nakonec se jelo asi 4krat a byly to opravdu krasne stravene dny. Ponauceni z toho je jasne a proste: nekramarte a prubezne tridte svoje kramy, protoze zjistite kolik kokotin mate zbytecne. Pri takovem uklidu je vzdy na miste otazka “Vyuzil jsem tu vec uz nebo si jenom myslim, ze ji jednoho dne vyuziju?” Myslim, ze je to jasne… Co se kramareni v kuchyni tyce, tak nasledujici fotky poslouzi dobre bez dalsiho komentare.

Vietnamsky spajz

Soucasna doba skvele nahrava urcitemu minimalismu, protoze treba hry si kupuju origo (temer vzdy ve sleve za minimalni ceny) na elektronicky ucet Steam(takze je mam k dispozici kdykoliv a kdekoliv), filmy se az na citove sberatelske edice daji skladovat take elektronicky a skvele je, ze se to momentalne I tyka knih(momentalne cekame az bude Amazon Kindle v akci). Jsem velkym zastancem klasicke papirove knihy, ale pocet mych protrpenych stehovani se uz temer dostal na dvouciferne cislo a je mi naprosto jasne, ze v budoucnu si rad necham malou skrinku s nejvetsima citovkama na CD/DVD/papire a zbytek minimalizovat do elektronicke podoby. On cloveka totiz ten materialismus po odnesene 30te krabici celkem rychle prejde. No nic, to jen takove zamysleni 🙂
Kazdopadne jsme se z prvniho trvalejsiho domova prestehovali do neceho opravdu “luxusniho” a prvni dny jsme se bali dotykat temer vseho co bylo puvodni v dome. Po lehkem uklidu a nejakem nazdobeni uz jsme si pokoj trochu zutulnili a v soucasne dobe se nam tu i dokonce libi. Mimochodem na obrazku v pravo neuvidite normalni kliku, protoze proste neni. Zbastlil jsem neco na otvirani z dratu a kusu hadice 🙂

Libi se nam tady hlavne z jednoho uzasne jednoducheho duvodu: mame dvorek! Prkotina, co ? Pro nektery z vas je to skladiste bordelu/parkoviste/nutny zlo, ale pro nas je to mala oaza, kde mame trochu travy, 2 zidle, stromy, nad nama palmu s papouskama, cicu od sousedu a hlavne SLUNICKO.

Je naprosta nadhera snidat na slunicku a sbirat energii celym telem. Bombice. Tohle hodne ovlivnilo nase vnimani bydleni a v budoucnu se budem urcite mit nejakou podminku pro dvorek/balkon/terasu.
No jednoho dne k nam pres plot preskocila cica od sousedu a po prvnich stydlivych dnech jsme se hodne zkamaradili. Tedka staci abychom vylezli na dvorek, ze si tam vypijem dzus a behem par minut uz cinka rolnicka a bilej tigr je u nas. Je to hodne tulivy zvire, ale I si rado hraje takze nam nejakou dobu trvalo, nez sme si nastavili hranice co se smi a co ne 🙂

Protoze soucasny dum je znatelne mensi nez predchozi, tak vsechen nadbytecny bordel je uskladnen na dvorku v jakychsi pristrescich, do kterych ruzne tece a jsou doslova na spadnuti. Nam je to ale celkem jedno, protoze nam staci 2 zidle na dvorku a trochu slunicka a spokojenoooost 🙂 Momentalne vime, ze v polovine srpna se bude tento soucasny barak bourat (nebo ma naplanovanou autodestrukci?) takze se do te doby budem urcite stehovat. Zatim jeste nevime kam, ale dost mozna zustanem s touto silenou rodinou jeste nejakou dobu, protoze I pres vsechny tyhle silenosti momentalne bydlime za velmi luxusni cenu a to pro nas momentalne hraje klicovou roli. V budoucnu ale rozhodne mame v planu se prestehovat nekam blize k Radi skole a hlavne blize k mori, protoze od jara bychom radi podnikali caste vylety k mori a nejlepe na kole. A je neco jineho jezdit na kole pres autama precpane centrum nebo pres klidne a krasne ctvrti, kde sou parky a nikdo ani noha. Takze zatim to mame s bydlenim vyreseno zhruba takto a celkove jsme spokojeni. Po prvnich tydnech v Australii jsme porad vdecni, ze mame kde bydlet, ze mame svoje skromne zazemi a svuj pokoj, kde mame aspon malou vyzdobu a relativni pocit bezpeci a soukromi.

Priste si povime jak je to s praci 🙂

Zatim ahoj !!!!

PS posilali jsme rodinam mensi kviz z ceho vseho se sklada nasledujici priserka… Reseni je o par radku nize..

Hlava: Passion fruit
Zuby: Spejle
Oci: Mandle
Haro: Celer
Jazyk: Jahoda